Nemoci

ZMĚNY CHOVÁNÍ

Víčkování
Pokud objevíme šneka, který je delší dobu zahrabaný do substrátu a má udělané víčko, znamená to, že mu něco schází, něco je špatně. Nejčastěji je na vině příliš nízká nebo naopak vysoká vlhkost a teplota. Může tak však reagovat na nevyhovující prostředí, nemoc nebo napadení parazity. Šneka omyjeme ve vlažné vodě a dáme jej k potravě, pokusíme se zařídit vyhovující podmínky (viz atlas), kontrolujeme parazity.

Snížená aktivita, zatahování do ulity
Tyto příznaky mohou být reakcí na nevhodné podmínky (vlhkost, teplota), ale mohou také značit napadení parazity. Jedince omyjeme ve vlažné vodě, dáme k potravě a zlepšíme podmínky. Jestliže se však šnek snaží z ulity vytáhnout, ale je stále hluboko zapadlý, viditelně ztrácí na hmotnosti, vytéká z něj nažloutlá tekutina nebo zapáchá, ačkoli jeví známky života, nejspíš je napaden parazity nebo bakteriemi. Takového jedince dáme do karantény a dbáme na hygienu. Bohužel v tomto případě dochází nejčastěji k úmrtí a napadení také dalších jedinců.

A. immaculata (Agnesita)

A. fulica (Honza)

A. reticulata albino (Baty)

Zimní období, zazimování
V zimním období se u achatin může snížit aktivita a chuť k jídlu. Můžeme se setkat s vysušenými ulitami (díky vytápění). Podmínky v chovu můžeme zlepšit pomocí topných tělísek (topné kameny, kabely, fólie), které udržují vlhkost i teplotu. Tato tělíska lze využít i v dalších obdobích, především u importovaných jedinců a náročnějších druhů (achatina achatina).

K zazimování postačí citovaná odpověď pana Uhlířka v rozhovoru na hlavní stránce: „Achatiny nezimuji, pokud se nejedná o nějaké pozorování. Nebo pokud je aklimatizace u importu složitější zimuji šneka pouze na týden. Vždy je důležité snížit vlhkost skoro na minimum a umístit šneka do místnosti okolo 10 stupňů. Ale domestikované šneky nedoporučuji zimovat. Zbytečně je to vysiluje a zimování už pro ně není tak přirozené.“

Kde hledat další odpovědi?
Zazimování: Zde

PARAZITÉ

Mušky, broučci
Drobné mušky (nejčastěji se jedná o smutnice nebo octomilky) nejsou samy o sobě škodlivé. Problémem jsou jejich larvy, které mohou vyhubit čerstvou snůšku šneků. Mušky láká především rostlinná potrava a také vlhký substrát, do kterého kladou vajíčka. Mušek se zbavíme přidáním dolomitu do substrátu (poměr 1:10) a pravidelným čištěním (každých 14 dní). Chovatelům se také osvědčilo umístění několika kusů hřebíčku do ubikace nebo překrytí otvorů hustou látkou. Do blízkosti ubikací můžeme také umístit lepové destičky, na které se mouchy přichytí a zemřou.

Larva smutnice (zdroj: fauna.cz)

Smutnice (zdroj: fauna.cz)

Octomilka (zdroj: wikipedie.cz)

V ubikacích se můžeme setkat také s různými broučky, kteří mohou pocházet ze substrátu, rostlin, mechu a dřeva. Výskytu nežádoucího hmyzu zabráníme pečlivým umytím rostlin, propečením substrátu v troubě a mikrovlnce. Nejčastějšími broučky v ubikacích jsou chvostoskoci, kteří se často zaměňují se sviluškami. Chvostoskok je drobný výrazný brouček bílé barvy, pohybuje se rychle skákavými pohyby.

Roztoči

(zdroj: florea.cz)

Roztoči mohou být velkým problémem pro každého chovatele, jelikož v krátké době dokážou vyhubit mladé, ale i dospělé jedince. Jsou to malí (asi 0.5mm) kulatí broučci, kteří se pohybují rychle (ale neskáčou), pod lupou vypadají jako drobní pavoučci. Pokud u šneků roztoče uvidíme, je potřeba okamžitě vyměnit substrát a vymýt ubikaci, umýt a zkontrolovat šnečky. Roztoče si můžeme přinést s mechem, substrátem, ale také od jiných chovatelů, viditelní jsou především na trusu a tlející potravě, samozřejmě na šnecích. V zahraničí se osvědčilo využití „protiútočných roztočů“, v Česku však zatím mezi chovateli zkušenosti s těmito roztoči nejsou.

Jak poznám, že je šnek napadený roztoči?
Roztoče nejčastěji uvidíme v oblasti columelly, achatina začne být méně aktivní a začne se zatahovat do ulity. Po smrti je roztoči obalená, silně zapáchá a vytéká z ní sliz s roztoči.

Kde hledat další odpovědi?
Roztočí: Zde

Hlístice

Hlístice (zdroj: bionema.se)

Dalšími nebezpečnými parazity jsou hlístice. Larvy žijí v půdě, kde napadají mladé jedince nebo čerstvě vylíhlá mláďata šneků. Tyto parazity objevujeme nejčastěji u importovaných achatin, ale můžeme je objevit u odchovů. Do těla šneků pronikají dýchacími otvory. Hlístice uvnitř těla plže nakladou bakterie, které do několika dnů achatinu usmrtí. V mrtvém těle probíhají procesy množení a hlístice následně putují do okolí, kde si hledají nové plže. Šneka napadeného hlísticemi můžeme koupat ve slabém odvaru z česneku, osvědčilo se také použití tabletek Fenbion nebo přípravku Panacur.

Jak poznám, že je šnek napadený hlísticemi?
Po napadení se achatině nápadně zduří hřbetní štít. Hlístice objevíme jednak na trusu, ale také v okolí dýchacího otvoru, ze kterého vylézají. Z achatiny vytéká nažloutlá tekutina, začíná být méně aktivní a rapidně ubývá na váze. Začne se zatahovat do ulity a později umírá.

Pokud u šneka/ šneků objevíme parazity, měli bychom jej dát do karantény, při manipulaci bychom měli dbát na hygienu, abychom parazity nepřenesli na další jedince.

Kde hledat další odpovědi?
Hlístice:Zde

PORUCHY RŮSTU

Pomalý růst

K pomalému růstu může dojít z několika důvodů:

Genetická porucha (Agnesita)

Genetická vada
U achatin se mohou ve snůškách objevovat jedinci, kteří mají poruchu růstu – i přes narůstající věk jsou stále malí, ulita jim narůstá chybně. Takové to jedince bychom měli vyřadit z chovu a zabránit jejich rozmnožování. Tito jedinci se zpravidla dožívají nízkého věku.

Chovná ubikace je příliš malá
Máte-li box nebo terárium příliš malé na chovaný počet achatin, je velmi pravděpodobné, že dojde ke zpomalení nebo úplnému zastavení růstu. Pamatujte na to, že každý živočich, včetně plžů, potřebuje určitý životní prostor.

Teplota v teráriu
Další z příčin pomalého růstu může být i nesprávná teplota nebo vlhkost v teráriu.

Snažte se dodržovat správné podmínky u jednotlivých druhů achatin (viz atlas).

Onemocnění
Pomalý růst může být způsoben také nejrůznějšími parazity nebo plísněmi.

Špatný růst ulity

Ke špatnému růstu a deformaci ulity může docházet z těchto důvodů:

Nedostatek vápníku

Achatina immaculata, nedostatek vápníku (V.aries)

Způsobuje, že ulita roste moc tenká nebo se odlupuje. Je třeba poskytnout achatinám více vápníku. Ten dodáváme pomocí sépiových kostí, nadrcených vaječných skořápek nebo dolomitem. Poškozenou ulitu můžeme mazat parafínovým olejem.

Nedostatek živin
Jednou z nejdůležitějších živin pro tvorbu ulity a vstřebávání vápníku v těle šneka je vitamin (dodává ho sluneční svit). Nedostatkem vitaminu D dochází k nejrůznějším deformacím ulity viz foto.

Ve zverimexu je k dostání velké množství vitaminů pro plazy, které obsahují právě vitamin D. Proces léčení je zdlouhavý, ale při podávání těchto vitaminů by měla deformace ulity po čase zmizet. Pravidelně také mažeme parafínovým olejem.

Druhým způsobem, jakým můžeme dodat vitamin D je UV světlo. Vitamin D3 zvyšuje vstřebávání vápníku o 30 – 80%, proto je pro šneky velmi důležitý.

Příliš mnoho vápníku
Pokud se podíváte na obsah vápníku u různých potravin, dokonce i ovoce obsahuje 1% vápníku. Pokud tedy achatiny mají vápníku nadbytek, může ulita růst nerovnoměrně nebo se začne tvořit více vrstev nad sebou a ulita u obústí viditelně ztloustne.

Prasklinky nebo rýhy na ulitě

Arch. marginata ovum, rýhy na ulitě (Baty)

Nejedná se zde o poškození vzniklé například pádem, nýbrž o prasklinky vzniklé prostřednictvím přirozeného růstu.

Praskliny nebo rýhy mohou být způsobeny tím, že má achatina velmi malý prostor, ve kterém žije a dochází k častému kontaktu ulity s předměty v teráriu. Tyto deformace mohou časem přejít v rozsáhlejší poškození ulity a k jejímu špatnému růstu.

Pokud mají achatiny dostatek prostoru a jste si jistí, že k žádnému dlouhodobému kontaktu ulity s dekoracemi v teráriu nedochází, může být problém jinde. Velkým obsahem bílkovin v organismu achatiny totiž dochází k velmi rychlému růstu a ulita se může mírně štěpit.

Čištění ulity (Agnesita)

Okusování ulity

U chovaných jedinců se můžeme často setkat s okusováním ulit, což může být zapříčiněno nedostatkem vápníku, ale také stresem nebo výskytem parazitů. Okusovat se může jedinec sám, nebo se achatiny okusují navzájem, a to vnější část ulity, tak i okrajové části, ale také vnitřní část ulity.Zabránit okusování ulit lze pravidelným mazáním parafínem a zajištěním dostatku vápníku. Občas se nám může zdát, jako by si šneček ulitu okusoval, ale může se jednat pouze o čištění a prozkoumávání!

Kde najít další odpovědi?
Špatně rostoucí ulita: Zde

ÚRAZY

Úrazy ulity

Při manipulaci s mladými jedinci často poškodíme růstový proužek (žlutý proužek na posledním závitu), v takovém případě je potřeba hlavně opatrnosti při manipulaci, nalomená ulita se však u zdravého jedince sama obnoví. Taktéž při pádu si dokážou mladí šneci promáčklinu „opravit“. U vážnějších poranění (díra v ulitě, apex ulomený až k masu) můžeme šnečkovi pomoci a ulitu mu opravit (viz oprava ulit). Drobná poranění, jako je mírně uštípnutý apex či promáčklina, nejsou pro šneka životu nebezpečná.

Jizvy a drobná poranění na těle

Archachatina marginata ovum (Baty)

Jizvy a zranění na těle achatin se objevují především u importovaných jedinců v důsledku života ve volné přírodě a převážení ve velmi nevyhovujících podmínkách.

Těmto achatinám musí být ze začátku věnována důsledná péče:

Nejdůležitější věc, kterou musíme udělat, když si takovou achatinu přineseme domů je vyčistit rány. Vykoupejte achatinu v zeleném čaji nebo heřmánku (působí antisepticky). Je-li rána velkého rozsahu, bude lepší, když achatinu prozatím umístíte do boxu bez lignocelu, aby se rána nezanesla nečistotami.

DALŠÍ ZDRAVOTNÍ PROBLÉMY

Plíseň
Pokud se na noze šneka objeví bílé skvrnky, může se jednat o plíseň. Na plíseň zabírá koupání ve vlažném heřmánkovém nebo třezalkovém čaji a to minimálně po dobu 14 dnů.

Vyhřeznutí volete

Achatina reticulata, detail vyhřeznutí volete

Zánět volete a jeho následné vyhřeznutí je způsobeno buď:

- otravou z jídla (například z těstovin, granulí, krmení pro rybičky)
- parazitickým onemocněním trávicího ústrojí (hlístice)
- infekcí či bakteriální nerovnováhou

Jedná se o jev, kdy se u úst achatiny objeví bílý, rosolovitý vak různé velikosti, který se plní hnisem. Achatina není schopna přijímat potravu a rychle slábne, proto musíte jednat okamžitě.

Vezměte ostrý špendlík, vysterilizujte ho a pokuste se opatrně vak propíchnout. Pokud se vám to podaří, měl by se otok za několik hodin začít zmenšovat a bude z něj vytékat čirá tekutina. Po pár hodinách by se měl otok ztratit. Doporučuje se také 2x denně potírat toto místo slabým roztokem hypermanganu a heřmánková koupel. Achatinu bychom měli umístit do sterilního prostředí bez substrátu.

Má-li achatina tento vak už delší dobu a vy jste si toho nevšimli, je zde velká pravděpodobnost, že to nemusí přežít, protože je již velmi oslabená.